Až jednou jsme byli se dvěma známými na horách a ti se nám zmínili, že hodlají stavět v nějakých Roprachticích a že je to prý hezká podhorská klidná ves. A jestlipa se tam nechceme na zpáteční cestě z hor stavit. No což o to, klidně se stavíme, ale co tam uvidíme? Vesnici? Při vší úctě jsme si nejdřív říkal, že těch vidím všude dost. No pak ale z druhého páru, co tam byl, vylezlo, že oni tam jezdí na chalupu s rodiči od malička a prý že by tam byl ještě nějaký pozemek k mání.
Nu což, podíváme se.
Tak jsme se tam opravdu zastavili a koukáme na pozemek, co měli ke stavbě vyhlédnutý. Musím říct, že to bylo hezké místo.
V mírném svahu s polem a remízky nad pozemkem směrem ze vsi, směrem do vsi výhled na krásný kostelík a faru, kterou právě někdo pořídil a rekonstruuje. Hlavní (tedy pokud se tak dá říkat okresce 2 třídy) silnice vede mimo obec na jejím druhém okraji a celá ves je tak sympaticky bez provozu aut. Nikde moc žádné ploty ....
Nu hezké to bylo. Až nás skoro napadlo, že by to bylo na tom místě hezké něco postavit. Jenže pozemek byl zamluven a ty další, co byly v obci k mání, už nebyly takové ... byly hezké, ale něco jim už ve srovnání s tím u kostelíka chybělo - myslím, že to byl ten kostelík ve výhledu :-)
No nic, třeba jednou také objevíme něco takového, říkáme si a jedeme domů.
Asi za 3 měsíce jsme ale dostali zprávu, že známí, co chtěli stavět, potřebují peníze na něco jiného a pár let budou mít teď jiné starosti a plány a že pozemek by byl znovu k mání. To máme počátek roku 2009. Domlouváme si schůzku s majitelem a rukou dáním se domlouváme na podmínkách. Jsme ubezpečeni, že majitel ještě pozemek uklidí, zavede elektriku a vodu a a někdy v létě prý bude k mání.
Mezitím si zjišťujeme na stavebním úřadě, zda je pozemek podle územního plánu vhodný ke stavbě, zda tam nejsou nějaká břemena, a tak vůbec. Pozemek projde první předběžnou lustrací bez potíží a majitel nás opakovaně ubezpečuje, že ke stavbě je a že prý není problém.
V létě se tak zkusmo ptáme, zda tam je elektrika a voda a zda můžeme sepsat smlouvu. Prý to ještě nestihl. Nu což, nikam se neženeme.
Na podzim se zkusmo ptáme, zda tam je elektrika a voda a zda můžeme sepsat smlouvu. Prý to ještě nestihl. Nu což, nikam nespěcháme.
V zimě tam jedeme za těmi již starousedlými kamarády na návštěvu a prohlédnout si, jak vypadá to místo ve sněhu. Je tam nádherně, vleky jsou kousek, vesnička je romanticky bílá, v hospůdkách je příjemně. I ptáme se opět majitele, kdy že bude elektrika a voda a smlouva, a tak. Prý hned zjara to dá dokupy.
No abych to zkrátil. Zjara jsme začali volat a ptát se trochu urputněji a když to vypadalo, že pokud bychom čekali na elektriku od majitele, tak se nehneme z místa ani v roce 2010, tak jsme se rozhodli koupit pozemek na čestné slovo tak jak je s tím, že majitel elektriku a vodu dodělá tak trochu za pochodu. My ale budeme moct mezi tím rozjet architekty a povolení ke stavbě, a tak.
Uvidíme, zda se tahle sázka vyplatí.
Nu což, podíváme se.
Tak jsme se tam opravdu zastavili a koukáme na pozemek, co měli ke stavbě vyhlédnutý. Musím říct, že to bylo hezké místo.
V mírném svahu s polem a remízky nad pozemkem směrem ze vsi, směrem do vsi výhled na krásný kostelík a faru, kterou právě někdo pořídil a rekonstruuje. Hlavní (tedy pokud se tak dá říkat okresce 2 třídy) silnice vede mimo obec na jejím druhém okraji a celá ves je tak sympaticky bez provozu aut. Nikde moc žádné ploty ....
Nu hezké to bylo. Až nás skoro napadlo, že by to bylo na tom místě hezké něco postavit. Jenže pozemek byl zamluven a ty další, co byly v obci k mání, už nebyly takové ... byly hezké, ale něco jim už ve srovnání s tím u kostelíka chybělo - myslím, že to byl ten kostelík ve výhledu :-)
No nic, třeba jednou také objevíme něco takového, říkáme si a jedeme domů.
Asi za 3 měsíce jsme ale dostali zprávu, že známí, co chtěli stavět, potřebují peníze na něco jiného a pár let budou mít teď jiné starosti a plány a že pozemek by byl znovu k mání. To máme počátek roku 2009. Domlouváme si schůzku s majitelem a rukou dáním se domlouváme na podmínkách. Jsme ubezpečeni, že majitel ještě pozemek uklidí, zavede elektriku a vodu a a někdy v létě prý bude k mání.
Mezitím si zjišťujeme na stavebním úřadě, zda je pozemek podle územního plánu vhodný ke stavbě, zda tam nejsou nějaká břemena, a tak vůbec. Pozemek projde první předběžnou lustrací bez potíží a majitel nás opakovaně ubezpečuje, že ke stavbě je a že prý není problém.
V létě se tak zkusmo ptáme, zda tam je elektrika a voda a zda můžeme sepsat smlouvu. Prý to ještě nestihl. Nu což, nikam se neženeme.
Na podzim se zkusmo ptáme, zda tam je elektrika a voda a zda můžeme sepsat smlouvu. Prý to ještě nestihl. Nu což, nikam nespěcháme.
V zimě tam jedeme za těmi již starousedlými kamarády na návštěvu a prohlédnout si, jak vypadá to místo ve sněhu. Je tam nádherně, vleky jsou kousek, vesnička je romanticky bílá, v hospůdkách je příjemně. I ptáme se opět majitele, kdy že bude elektrika a voda a smlouva, a tak. Prý hned zjara to dá dokupy.
No abych to zkrátil. Zjara jsme začali volat a ptát se trochu urputněji a když to vypadalo, že pokud bychom čekali na elektriku od majitele, tak se nehneme z místa ani v roce 2010, tak jsme se rozhodli koupit pozemek na čestné slovo tak jak je s tím, že majitel elektriku a vodu dodělá tak trochu za pochodu. My ale budeme moct mezi tím rozjet architekty a povolení ke stavbě, a tak.
Uvidíme, zda se tahle sázka vyplatí.
0 komentářů:
Okomentovat